Hlavní Menu
Vyhledávání
Kalendář
Přihlášení
Fotogalerie
MĚLNICKO - S příchodem teplejšího počasí se na vozovkách stále častěji objevují motorkáři.
I sebelepší výbava však není zárukou bezpečné jízdy, pokud motocyklista jede riskantně a nepřizpůsobí rychlost stavu komunikace, počasí či hustotě provozu. Zejména je nutné dbát zvýšené opatrnosti, pokud je vozovka mokrá, je na ní spadané listí, olejové skvrny, různé nerovnosti, jako spáry na mostech, přechod na jiný povrch např. z dlažebních kostek. Je nutné si uvědomit, že ostatní motoristé mohou motorkáře snadno přehlédnout, obvykle nesprávně odhadnou jeho rychlost. Při předjíždění je potřeba mít od automobilů dostatečný boční odstup, je zde riziko náhlého vybočení auta nebo otevření dveří při vystupování. Předjíždění zprava zpravidla řidiči vozidel ani neočekávají a předjíždění v nepřehledných místech je vyloženě hazard se životem.
Střet s vozidlem nebo pevnou překážkou končí většinou těžkými zraněními nebo dokonce smrtí. Závažnost dopravních nehod motocyklistů je až šestkrát vyšší než u osobních automobilů, Ze statistik dopravních nehod vyplývá, že dopravní nehody končící smrtí motocyklisty, větší měrou zavinili motorkáři sami. Nejčastější příčinou vážných dopravních nehod motocyklistů je nepřiměřená rychlost, druhou příčinou je nesprávný způsob jízdy.
Podle § 18 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích:
Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem, vozidlu a nákladu, předpokládanému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat…
Je nutné počítat s delší brzdnou dráhou motocyklu, který má delší brzdnou dráhu než automobil. Za normálních podmínek s reakční dobou jedné vteřiny je zapotřebí k zastavení motocyklu z 80km/h asi 58 metrů, při rychlosti 100km/h je už brzdná dráha 83 metrů a při rychlosti 200km/h je to 280 metrů. (záleží na povrchu vozovky)
Při jízdě v tomto období musí počítat, že vozovky jsou ještě studené, místy na nich stéká tající sníh a někde v hlubokém stínu nebo v ranních hodinách může být silnice i namrzlá. Na výkonu řidičů se může podepsat i jarní únava. První kilometry po zimě je dobré jet v klidném tempu , je dobré dopřát motorce a gumám, aby se ohřály na správnou provozní teplotu.
Motorkář je pro ostatní hůře viditelný, ve srovnání s osobními automobily je brzdná dráha jeho stroje delší, při řešení zapeklitých situací snáze ztratí kontrolu nad svým motocyklem. Navíc v případě střetu či pádu je velmi slabě chráněn. Řada rychlých jezdců v jedné stopě přesto spoléhá na to, že je jen tak něco nevyvede z tolik potřebné rovnováhy.
Velmi důležité je při jízdě použití přilby. Podle Světové zdravotnické organizace kvalitní a řádně připevněná přilba sníží riziko smrtelného zranění o téměř 40 procent, v případě těžkého zranění dokonce o více než 70 procent. Pořád se ještě najdou tací, kteří použití přilby podceňují, zejména jako spolujezdci. Pozitivní je, že v posledních deseti letech se podíl takto nedostatečně vybavených jezdců na počtu obětí a zraněných snižuje.
Při použití integrální přilby řidiči jednostopých strojů často zapomínají na tzv. tunelové vidění, zákonitost v podobě zužujícího se zorného pole v závislosti na zvyšující se rychlosti jízdy. Zatímco zorné pole motocyklisty s integrální přilbou na hlavě v nulové rychlosti je zhruba 110 stupňů, při rychlosti výrazně překračující povolený maximální dálniční limit se blíží nule. Jízda vysokou rychlostí skutečně připomíná jízdu v tunelu. Řidič ostře vnímá omezený výsek silnice, vše ostatní jako by neexistovalo. Optimálně vizuálně začne řidič vnímat až po ujetí 50 000 kilometrů.
Několik rad na závěr:
por. Mgr. Markéta Johnová