Hlavní Menu
Vyhledávání
Kalendář
Přihlášení
Fotogalerie
Dne 21. a 23. 10. 2014 proběhla v rámci prevence kriminality pro žáky 7.A a 7.D ze ZŠ Ing. M. Plesingera-Božinova přednáška na téma kyberšikana. Strážníky byl na začátku přednášky vysvětlen pojem kyberšikany, jaké formy může nabývat, její propojení na šikanu a nechyběla zmínka o „nástrojích“, kterými je možné kyberšikanu provádět. Žáci celkem uměli popsat zásadní rozdíl mezi šikanou a kyberšikanou, který spočívá v možné anonymitě u kyberšikany, na rozdíl od šikany.
Samozřejmě s touto tématikou souvisejí sociální sítě a veškeré elektronické komunikace, které jsou v dnešní době čím dál více využívány žáky, čímž se mohou vystavovat různým rizikům. Aby žáci tato rizika snížili, byla jim ponechána příručka bezpečného nastavení sociální sítě Facebook, letáčky s desaterem online bezpečnosti s článkem „Škádlení nebo šikana?“ a pomocnými odkazy na užitečné doplňky do internetového prohlížeče Mozilla Firefox. Protože drtivá většina žáků má zřízen účet v sociální síti Facebook, byly žákům ponechány zajímavé typy k této síti, jako např. jak zjistit, jestli se někdo nepřipojuje na jejich účet či jak zjistit, kdo navštěvuje jejich účet bez aplikace třetí strany a jak zažádat o odstranění nežádoucího odkazu na Facebooku, nebo ve vyhledávači Google. Pozornosti žáků neunikla ani možnost nechat si zjistit, jestli jejich e-mail nebyl hacknut, protože právě největší problém tkví v tom, že používají stejné heslo k více službám, což je velmi nebezpečné a v podstatě prolomením jednoho účtu se útočník dostává i k těm ostatním. Mimo jiné bylo hovořeno o autorských právech, která mohou žáci svým chováním na internetu a sociálních sítích porušit, s odkazem na článek Facebook a autorská díla a zmínka o posledních statistikách nejčastějších forem kyberšikany, kde na prvním místě je průnik na účet, verbální útoky, obtěžování prozváněním, vyhrožování a zastrašování, ponižování, ztrapňování šířením fotografie a krádež identity. Nechyběla zmínka o aplikaci WhatSapp běžící na Androidu, která je v současné době zneužívána pro kyberšikanu apod.
Cílem přednášek bylo, aby si žáci „odnesli“ poučení, jak se chovat v případě, že se stanou oběťmi kyberšikany, ale i šikany. Bylo jim mimo jiné několikrát připomenuto, aby v případě, že se stanou oběťmi šikany, nebo jiné protiprávní činnosti, se obrátili na učitele nebo rodiče, což dokreslovaly dva skutečné příběhy kyberšikany, které na přednášce zazněly. Zmínka padla i ohledně autorských práv fotografií, videí, textů apod., které mají, nebo chtějí umístit na svůj profil, nebo prostě na internet prostřednictvím blogu apod. Velmi bylo zdůrazňováno, aby celkově na internetu a je jedno jakým komunikačním nástrojem, nezveřejňovali takové údaje, které by jinak o sobě neřekli cizím lidem a nečinili druhým to, co by jim samotným bylo nepříjemné.
Desatero online bezpečnosti:
Škádlení nebo šikana?
„Znám oběti kyberšikany mezi dospělými lidmi. Takové stokrát opakované sprosté esemesky dokážou rozložit i silnou dospělou osobnost. Oběti jsou křehké. A agresoři rafinovaní,“ upozorňuje na sílu psychického teroru expert na téma šikany Michal Kolář. 1 Během seminářů s metodiky prevence se často objevují názory typu „ať si to vyřeší děti mezi sebou“, „já přeci nemusím řešit každé škádlení, klukovinu“ a podobně. V pozadí těchto myšlenek mnohdy stojí nejasné chápání hranice, co je a co ještě není šikana. Praktičtější vodítko než některá z definic – např. „chování, jehož záměrem je opakovaně ubližovat, ohrožovat, nebo zastrašovat“ poskytuje Michal Kolář, odborný garant projektu Minimalizace šikany 2: „Jaký je rozdíl mezi škádlením a šikanováním? Vnitřní rozdíl je veliký. Jestliže svého kamaráda škádlím, tak očekávám, že to bude legrace nejen pro mě, ale i pro něj. Ale když vidím, že to jako legraci nebere, že je zraněný, pak pocítím lítost a omluvím se mu. U šikany je to obráceně. Agresor chce druhému ublížit, chce ho ranit. A má z toho radost. Nejenom, že se mu neomluví, ale své chování opakuje. A většinou násilí stupňuje. Ještě bych měl doplnit jednu důležitou věc. Když někdo někoho škádlí a on mu jasně řekne, aby toho nechal, tak to musí respektovat. Jinak se jedná o porušování práva druhého člověka. A to má už k šikanování blízko. Naše práva končí tam, kde začínají práva druhého. Aby člověk dokázal tyto dva fenomény rozlišit v praxi, je potřeba, aby znal kromě jiného několik vrstev speciální teorie šikanování, měl zkušenosti s řešením násilí mezi vrstevníky a byl morálně inteligentní.“
1 Zdroj: převzato z http://zpravy.idnes.cz/
2 Zdroj: citováno z http://www.minimalizacesikany.cz/index.php
Pomocné odkazy:
DoNotTrack: Aktivní kontrola online soukromí, doplněk pro prohlížeč Mozilla Firefox.
https://www.abine.com/how-donottrackme-works/
Článek, který se zabývá sledováním Vaší aktivitou na internetu a proč používat DonotTrack.
https://support.mozilla.org/cs/kb/jak-reknu-webovym-strankam-aby-me-nesledovaly
MaskMe: Maskování IP adresy, E-mail adresy, Generování hesel apod. doplněk pro prohlížeč Mozilla Firefox.
Jestli je Váš e-mail hacknut, můžete prověřit na následující adrese https://sec.hpi.uni-potsdam.de/leak-checker/search. Po zadání adresy vám přijde do schránky informace, zdali je vaše schránka předmětem obchodu v hackerských kruzích, včetně dalších osobních údajů. Jedná se jen o kontrolu zjištění, jestli se váš e-mail nenachází v aktuální databázi s hacknutými účty. Tato služba na 100% nezjistí, jestli byl váš účet hacknut, pouze odhalí, jestli se nenachází v aktuální nabídce hackerů
Na této adrese:
https://www.google.com/settings/security zjistíte činnost ve svém účtu na službě Gmail.
Na této adrese:
http://www.belarc.de/en/free_download.html stáhnete prográmek pro kontrolu aktualizací nejen zabezpečení systému Windows, ale i antiviru.
Na této stránce:
www.check-and-secure.com/browsercheck/_en/ zjistíte úroveň aktualizací doplňků v prohlížeči a případně odhalíte nebezpečné doplňky.
Na této stránce:
http://www.eset.com/cz/domacnosti/produkty/online-scanner/ lze zahájit online kontrolu počítače na přítomnost viru.
Na této stránce:
https://www.facebook.com/help/181495968648557/ můžete podat žádost o odstranění nežádoucího odkazu na Facebooku.
Na této stránce:
https://support.google.com/legal/contact/lr_eudpa?product=websearch můžete podat žádost o odstranění odkazů z vyhledávání Googlu na základě evropských předpisů o ochraně údajů.
Co vše zveřejňujete na sociálních sítích a pro koho?