Městská policie Neratovice

141/1961 Sb. ZÁKON ze dne 29. listopadu 1961 o trestním řízení soudním (trestní řád)

Změna: 57/1965 Sb., 59/1965 Sb.

Změna: 173/1968 Sb.

Změna: 58/1969 Sb.

Změna: 149/1969 Sb., 156/1969 Sb.

Změna: 48/1973 Sb.

Změna: 29/1978 Sb.

Změna: 43/1980 Sb.

Změna: 159/1989 Sb.

Změna: 50/1990 Sb.

Změna: 53/1990 Sb.

Změna: 81/1990 Sb.

Změna: 101/1990 Sb.

Změna: 178/1990 Sb.

Změna: 303/1990 Sb.

Změna: 558/1991 Sb.

Změna: 25/1993 Sb.

Změna: 115/1993 Sb.

Změna: 283/1993 Sb., 292/1993 Sb.

Změna: 154/1994 Sb.

Změna: 214/1994 Sb.

Změna: 8/1995 Sb.

Změna: 152/1995 Sb.

Změna: 150/1997 Sb.

Změna: 209/1997 Sb.

Změna: 148/1998 Sb.

Změna: 166/1998 Sb.

Změna: 191/1999 Sb.

Změna: 29/2000 Sb.

Změna: 227/2000 Sb.

Změna: 30/2000 Sb.

Změna: 77/2001 Sb.

Změna: 144/2001 Sb.

Změna: 265/2001 Sb., 424/2001 Sb.

Změna: 200/2002 Sb. (část)

Změna: 226/2002 Sb.

Změna: 320/2002 Sb.

Změna: 218/2003 Sb., 279/2003 Sb.

Změna: 200/2002 Sb., 237/2004 Sb., 257/2004 Sb.

Změna: 283/2004 Sb.

Změna: 539/2004 Sb.

Změna: 539/2004 Sb. (část), 587/2004 Sb.

Změna: 239/2005 Sb.

Změna: 45/2005 Sb., 394/2005 Sb.

Změna: 413/2005 Sb.

Změna: 79/2006 Sb., 113/2006 Sb.

Změna: 321/2006 Sb.

Změna: 115/2006 Sb., 253/2006 Sb.

Změna: 165/2006 Sb.

Změna: 112/2006 Sb.

Změna: 179/2007 Sb.

Změna: 170/2007 Sb.

Změna: 345/2007 Sb.

Změna: 135/2008 Sb.

Změna: 121/2008 Sb., 177/2008 Sb.

Změna: 384/2008 Sb.

Změna: 90/2008 Sb., 129/2008 Sb., 274/2008 Sb., 457/2008 Sb., 480/2008 Sb.

Změna: 52/2009 Sb.

Změna: 301/2008 Sb., 7/2009 Sb.

Změna: 218/2009 Sb.

Změna: 41/2009 Sb., 272/2009 Sb., 306/2009 Sb.

Změna: 163/2010 Sb.

Změna: 219/2010 Sb.

Změna: 197/2010 Sb.

Změna: 150/2011 Sb.

Změna: 181/2011 Sb.

Změna: 207/2011 Sb.

Změna: 330/2011 Sb.

Změna: 341/2011 Sb., 348/2011 Sb., 459/2011 Sb.

Změna: 357/2011 Sb.

Změna: 193/2012 Sb.

Změna: 273/2012 Sb., 43/2012 Sb.

Změna: 390/2012 Sb.

Změna: 105/2013 Sb. (část)

Změna: 45/2013 Sb.

Změna: 105/2013 Sb. (část)

Změna: 105/2013 Sb.

Změna: 141/2014 Sb.

Změna: 77/2015 Sb.

Změna: 86/2015 Sb.

Změna: 150/2016 Sb., 163/2016 Sb.

Změna: 243/2016 Sb.

Změna: 298/2016 Sb.

Změna: 301/2016 Sb.

Změna: 264/2016 Sb.

Změna: 455/2016 Sb.

Změna: 55/2017 Sb.

Změna: 56/2017 Sb.

Změna: 57/2017 Sb.

Změna: 183/2017 Sb.

Změna: 204/2017 Sb.

Změna: 58/2017 Sb.

Změna: 59/2017 Sb.

Změna: 204/2017 Sb.

Změna: 178/2018 Sb.

Změna: 287/2018 Sb.

Změna: 111/2019 Sb.

Změna: 203/2019 Sb.

Změna: 315/2019 Sb.

Změna: 114/2020 Sb.

Změna: 165/2020 Sb., 333/2020 Sb.

Změna: 255/2019 Sb.

Změna: 220/2021 Sb. (část)

Změna: 418/2021 Sb.

Změna: 220/2021 Sb.

Změna: 130/2022 Sb.

Změna: 422/2022 Sb.

Změna: 173/2023 Sb.

Změna: 349/2023 Sb.

Změna: 220/2021 Sb. (část)

Změna: 326/2023 Sb., 165/2024 Sb.

Změna: 29/2024 Sb., 166/2024 Sb., 319/2024 Sb., 448/2024 Sb.

Změna: 24/2025 Sb.

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

Společná ustanovení

HLAVA PRVNÍ

Obecná ustanovení

§ 1  

Účel zákona

(1) Účelem trestního řádu je upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. Řízení přitom musí působit k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti, k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti.

(2) Pomáhat k dosažení účelu trestního řízení je právem a podle ustanovení tohoto zákona i povinností občanů.

§ 2 

Základní zásady trestního řízení

(1) Nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon.

(2) Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen.

(3) Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon, přímo použitelný předpis Evropské unie nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

(4) Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů; s největším urychlením projednávají zejména vazební věci a věci, ve kterých byl zajištěn majetek, je-li to zapotřebí vzhledem k hodnotě a povaze zajištěného majetku. Trestní věci projednávají s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí.

(5) Orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí.

(6) Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

(7) Všechny orgány činné v trestním řízení spolupracují se zájmovými sdruženími občanů a využívají jejich výchovného působení.

(8) Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby, návrhu na potrestání nebo návrhu na schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu (dále jen „dohoda o vině a trestu“), které podává státní zástupce. Veřejnou žalobu v řízení před soudem zastupuje státní zástupce.

(9) V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu rozhoduje sám jen tam, kde to zákon výslovně stanoví. Rozhoduje-li v přípravném řízení soud v prvním stupni, rozhodnutí činí soudce.

(10) Trestní věci se před soudem projednávají veřejně tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a jednání sledovat. Při hlavním líčení a veřejném zasedání smí být veřejnost vyloučena jen v případech výslovně stanovených v tomto nebo zvláštním zákoně.

(11) Jednání před soudy je ústní; důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že se tyto osoby vyslýchají.

(12) Při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném, vazebním a neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny.

(13) Ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení vhodným způsobem a srozumitelně poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv.

(14) Orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce. Každý, kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá.

(15) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny v každém období řízení umožnit poškozenému plné uplatnění jeho práv, o kterých je třeba ho podle zákona vhodným způsobem a srozumitelně poučit, aby mohl dosáhnout uspokojení svých nároků; řízení musí vést s potřebnou ohleduplností k poškozenému a při šetření jeho osobnosti.

Spolupráce se zájmovými sdruženími občanů

§ 3 

(1) Odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů a ostatní občanská sdružení s výjimkou politických stran a politických hnutí, církve, náboženské společnosti a právnické osoby sledující v předmětu své činnosti charitativní účely (dále jen "zájmová sdružení občanů") mohou působit při zamezování a předcházení trestné činnosti způsobem uvedeným v tomto zákoně.

(2) Zájmová sdružení občanů mohou spolupůsobit při výchově osob, u nichž soud rozhodl o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, nebo jejichž trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, u podmíněně odsouzených, podmíněně odsouzených k trestu odnětí svobody s dohledem a podmíněně propuštěných; pomáhají také vytvářet podmínky, aby odsouzený žil po vykonání trestu řádným životem.

§ 4

zrušen

§ 5

zrušen

§ 6 

(1) Zájmové sdružení občanů může nabídnout převzetí záruky

a) za chování obviněného, jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno,

b) za převýchovu odsouzeného, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, kterému byl uložen trest odnětí svobody, jehož výkon byl odložen na zkušební dobu, u podmíněně odsouzeného k trestu odnětí svobody s dohledem, nebo

c) za dovršení nápravy odsouzeného, který vykonává trest odnětí svobody, trest zákazu činnosti, trest zákazu držení a chovu zvířat nebo trest zákazu pobytu; v těchto případech se zájmové sdružení občanů může připojit k návrhu odsouzeného na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nebo na podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat anebo zákazu pobytu a za tím účelem se se souhlasem odsouzeného může informovat o jeho chování a dosavadním průběhu výkonu trestu.

(2) Zájmové sdružení občanů může také navrhnout, aby vazba u obviněného byla nahrazena jeho zárukou (§ 73), a podávat za odsouzeného žádost o udělení milosti a o zahlazení odsouzení.

(3) Zájmové sdružení občanů, které převzalo záruku, je povinno působit na obviněného nebo odsouzeného, aby žil řádným životem, a k tomu přijmout potřebná opatření; zájmové sdružení občanů rovněž dbá, aby nahradil škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou způsobil trestným činem, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení, které získal trestným činem.

Součinnost státních orgánů, fyzických a právnických osob

§ 7 

(1) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny si navzájem pomáhat při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona.

(2) Orgány činné v trestním řízení ve vhodných případech spolupracují s Probační a mediační službou, které mohou předávat informace pro plnění úkolů v rámci její působnosti.