Pomáháme seniorům, chráníme seniory - domácí nebezpečí
MĚLNICKO -Násilí na seniorech řadíme mezi jeden z nejpalčivějších problémů, s nimiž se potýkají.
Není však možné vnímat násilí jen jako fyzický útok na zdraví či život, ale jako cokoliv, co je způsobilé přivodit druhému újmu. Bohužel dochází i k útokům, které skrytě před zraky veřejnosti přicházejí od členů rodiny či jiných blízkých osob. Jedná se o útoky na majetek, osobní integritu, zdraví či dokonce život. Toto násilí může mít mnoho projevů, to fyzické je jen špičkou ledovce.
Takové případy bohužel nejsou ojedinělé. Pro seniory je velmi těžké vyrovnat se se skutečností, že se na nich násilí dopouští blízká osoba, a že by tato osoba mohla být pachatelem trestného činu. To je někdy důvodem pro neoznámení skutku.
Podstatu domácího násilí vystihuje pojem týrání, které se vyznačuje zlým nakládáním buď s blízkou osobou, nebo i s jinou osobou, s níž pachatel žije ve společném obydlí. Současně se vyznačuje i určitou mírou trvalosti a dosahuje takové intenzity, aby bylo způsobilé vyvolat stav, který pociťuje postižená osoba jako těžké příkoří, resp. psychické nebo i fyzické útrapy. Jedná se o chování, které činí soužití nesnesitelným. Začíná velmi nenápadně, prvních příznaků si oběť ani nevšimne. Pokud se ovšem domácí násilí nezastaví hned v počátcích, opakuje se a fyzické či psychické útoky nabývají na intenzitě. Agresor sám nepřestane.
Násilníkem může být partner, děti či vnoučata seniora, příbuzný, přítel, soused nebo i člověk, který se o něj má starat. K násilí někdy dochází přímo v nemocnicích, léčebnách dlouhodobě nemocných či domech s pečovatelskou službou. Toto jednání může být prováděno různými způsoby. Setkáváme se např. se zanedbáváním péče. To znamená, že seniorovi je bráněno či mu je ztěžován přístup ke zdravotní péči, jídlu nebo energiím (topení, plyn elektřina) nebo o něj není řádně pečováno. Upírání péče nebo zanedbávání může být i vědomé, s cílem seniorovi ublížit. Že je senior zanedbaný je poznat např. tak, že není umytý, je špatně živen, neužívá předepsané léky.
Je charakterizováno např. neobvyklou bankovní činností nebo tím, že životní situace není přiměřená velikosti majetku osoby (např. nedostatečné oblečení nebo vybavení, nezaplacené účty). V obydlí seniora dále chybí osobní věci, šperky, umělecká díla a peníze a majetek seniora užívají jiné osoby. U násilí ekonomického bývají nejčastěji pachateli rodinní příslušníci.
Mezi znaky psychického násilí patří ambivalence, pasivita, stud, zmatenost, úzkost, deprese, třes, krčení a nedostatek očního kontaktu.
Pro fyzické násilí jsou typické zjevné známky fyzického traumatu (škrábance, modřiny, řezné rány, popáleniny, známky po uvazování apod.), častá poranění a zranění (nevysvětlitelná) a časové prodlevy mezi okamžikem zranění a vyhledání lékařské péče.
Oběti domácího násilí mají mnohé společné charakteristiky a senioři je bohužel prakticky všechny splňují, což z nich dělá ideální oběti. Mají zhoršený zdravotní stav, jsou méně samostatní a do jisté míry žijí v sociální izolaci. Dlouhodobě týraní senioři mívají i sebevražedné myšlenky. Velkým problémem je to, že neví, na koho se mají obrátit. Obětmi domácího násilí se přitom stávají stále častěji a jen zlomek z nich si řekne o pomoc. Každý senior, který se stane obětí, by si měl uvědomit, že není normální fyzické, psychické ani jiné týrání tolerovat a snášet. Čím déle spolu pachatel a oběť zůstávají, tím větší jsou následky, které si oběť nese. Důležité je udržovat kontakty s vrstevníky a přáteli, vyhnout se sociální izolaci a závislosti na jediné osobě.