MĚLNICKO - S příchodem teplejšího počasí se na vozovkách stále častěji objevují motorkáři.
Při dopravních nehodách jsou tito účastníci silničního provozu mnohem více zranitelnější než řidiči ostatních vozidel. Nechrání je žádná karoserie či bezpečnostní pás, ale pouze prvky pasivní bezpečnosti, které mají na sobě. Jde o speciální oblečení, pevnou obuv, rukavice, chrániče kloubů a páteře.
I sebelepší výbava však není zárukou bezpečné jízdy, pokud motocyklista jede riskantně a nepřizpůsobí rychlost stavu komunikace, počasí či hustotě provozu. Zejména je nutné dbát zvýšené opatrnosti, pokud je vozovka mokrá, je na ní spadané listí, olejové skvrny, různé nerovnosti, jako spáry na mostech, přechod na jiný povrch např. z dlažebních kostek. Je nutné si uvědomit, že ostatní motoristé mohou motorkáře snadno přehlédnout, obvykle nesprávně odhadnou jeho rychlost. Při předjíždění je potřeba mít od automobilů dostatečný boční odstup, je zde riziko náhlého vybočení auta nebo otevření dveří při vystupování. Předjíždění zprava zpravidla řidiči vozidel ani neočekávají a předjíždění v nepřehledných místech je vyloženě hazard se životem.
Při jízdě v tomto období musí počítat, že vozovky jsou ještě studené, místy na nich stéká tající sníh a někde v hlubokém stínu nebo v ranních hodinách může být silnice i namrzlá. Na výkonu řidičů se může podepsat i jarní únava. První kilometry po zimě je dobré jet v klidném tempu , je dobré dopřát motorce a gumám, aby se ohřály na správnou provozní teplotu.
Motorkáři spolu s cyklisty a chodci patří k nejohroženějším účastníkům silničního provozu. Případný střet s vozidlem nebo pevnou překážkou končí většinou těžkým zraněním, někdy dokonce i smrtí. V roce 2018 bylo při dopravních nehodách v ČR usmrceno 86 motocyklistů, což je o 26 více než v roce předchozím.
Ze statistik vyplývá, že velkou část nehod zaviní právě motocyklisté. V loňském roce zavinili 1 929 nehod, při nich zahynulo 57 osob. Nejvíce nehod zavinili jezdci na nejsilnějších strojích.
Motorkář je pro ostatní hůře viditelný, ve srovnání s osobními automobily je brzdná dráha jeho stroje delší, při řešení zapeklitých situací snáze ztratí kontrolu nad svým motocyklem. Navíc v případě střetu či pádu je velmi slabě chráněn. Řada rychlých jezdců v jedné stopě přesto spoléhá na to, že je jen tak něco nevyvede z tolik potřebné rovnováhy.
Velmi důležité je při jízdě použití přilby. Podle Světové zdravotnické organizace kvalitní a řádně připevněná přilba sníží riziko smrtelného zranění o téměř 40 procent, v případě těžkého zranění dokonce o více než 70 procent. Pořád se ještě najdou tací, kteří použití přilby podceňují, zejména jako spolujezdci. Pozitivní je, že v posledních deseti letech se podíl takto nedostatečně vybavených jezdců na počtu obětí a zraněných snižuje.
Při použití integrální přilby řidiči jednostopých strojů často zapomínají na tzv. tunelové vidění, zákonitost v podobě zužujícího se zorného pole v závislosti na zvyšující se rychlosti jízdy. Zatímco zorné pole motocyklisty s integrální přilbou na hlavě v nulové rychlosti je zhruba 110 stupňů, při rychlosti výrazně překračující povolený maximální dálniční limit se blíží nule. Jízda vysokou rychlostí skutečně připomíná jízdu v tunelu. Řidič ostře vnímá omezený výsek silnice, vše ostatní jako by neexistovalo. Optimálně vizuálně začne řidič vnímat až po ujetí 50 000 kilometrů.
Několik rad na závěr: